Podle analýzy České spořitelny fungovalo v roce 2021 v České republice kolem 2100 start-upů. Asi čtvrtina z nich přitom ukončí svou činnost, protože si jejich zakladatelé do pracovního týmu neumějí vybrat správné lidi a vést je.
A to přesto, že za start-upem stojí skvělý nápad s propracovaným byznys plánem. Z výzkumů SocioRating Institute vyplývá, že nejčastějším problémem je přetěžování zaměstnanců.
Práci ve start-upu je možné považovat za atraktivní. Přitahuje různé typy zaměstnanců a potenciálně nabízí celou řadu profesních výhod, jako je flexibilita při řešení úkolů, rodinná atmosféra malého kolektivu, možnost rychlého kariérního růstu nebo prostor pro inovativní nastavení firemních procesů.
Přetěžovaní zaměstnanci bez jistoty
K typickým znakům start-upů ale patří i to, že zaměstnanci jsou vystaveni daleko vyšší míře stresu, nemají jasné kompetence a jsou na ně kladeny vyšší nároky. Často tak zastávají práci za dva až tři lidi a obávají se i o finanční jistotu ve firmě.
Všechny tyto skutečnosti kladou na zaměstnance enormní nároky, které mohou být příčinou syndromu vyhoření. Podle psychiatrů jím trpí každý pátý Čech.
„Většina start-upů jede zpočátku na vlně plné tvůrčí energie, entuziasmu a nových nápadů. Nic není problém, všechno se řeší hned, hodiny pracovní doby neexistují a všechno, kromě rozjíždějícího se projektu, jde stranou. Je to samozřejmě přirozené, ale nelze čekat, že takový stav je dlouhodobě udržitelný,” říká Hana Matějková Fabíková, manažerka společnosti SocioRating Institute, věnující se hodnocení sociálního prostředí ve firmách.
Podle SocioRating Institutu majitelé start-upů v této fází rozjezdu často potřeby svých zaměstnanců přehlížejí. Nevytvářejí optimální prostředí pro jejich spokojenost a tím pádem ani jistotu v rozvoji svého podnikání. Přitom v malé firmě je i jeden nespokojený zaměstnanec rizikem, které může ohrozit celý byznys.
Entuziamus nestačí
Jakékoli aktivity kolem zaměstnanců řeší ve start-upech velmi často jejich zakladatelé. A to je možný kámen úrazu. Své pracovní nadšení upínají pouze na provozní věci a kreativu týkající se rozjezdu firmy. Málo si ale všímají toho, že zaměstnanci končí s prací až večer, tráví prací víkendy a nemají žádný čas na relaxaci nebo soukromý život.
„Někteří majitelé start-upů považují tento stav dokonce za ideální. Zadané úkoly jsou splněny, vrhneme se na další. Nepočítají s tím, že člověk není stroj a že podobný přístup se zanedlouho vrátí v podobě postupně se rozpadajícího pracovního týmu, což má logicky za následek pokles nadšení a tím i zisků firmy,“ upozorňuje Hana Matějková Fabíková.
„Nelze očekávat, že každý majitel start-upu bude odborník na rozvoj zaměstnanců, ale někdy jim uleví i zdánlivé maličkosti. Třeba přestat telefonicky řešit pracovní problémy v devět večer nebo jednou za měsíc nastavit ve všední den půldenní volno,” doplňuje.
Podle jejích slov lze všechno, co zaměstnancům chybí nebo s čím jsou naopak spokojeni, jednoduše změřit a získat tak přehled o vitalitě společnosti. Dobře mířenými otázkami zjistíte slabá místa ve firemním prostředí a včas zachytíte signály, že ve firmě třeba nefunguje vše, jak by mělo. Jaký je stav, by měly firmy zjišťovat zhruba jednou ročně.
zdroj: https://www.businessinfo.cz/